Díl II. - Slavnost

2. května 2010 v 22:37 | Angélique |  Daphne (elfčiny osudy)
Daphne se vydala za svými společnicemi do vesnice. Celá událost si značně znepokojovala. Místní nikdy jeleny nelovili, jejich maso se nejedlo. Jeleni byli odedávna spojováni s noblesou, úctou a posvátností.

"Kde ses tak zdržela?" vyptávaly se ty dvě, sotva dorazila.
"Už jsme začínaly mít strach!"
"V pořádku, to nic," řekla Daphne. "Pojďte se radši podívat, jak to vypadá s přípravami slavnosti."
Společně tedy zamířily do údolí, do hustěji obydlené části vesnice. V údolí bylo živo, přípravy v plném proudu. K večeru už měla slavnost začít. Aime s Annis se odběhly domů ohlásit a převléct, zatímco Daphne zůstala a s přípravami pomáhala.

Kolem sedmé se začali vesničané scházet, v osm už byli přítomni téměř všichni. Začala hostina, při níž se podávala spousta masa, stoly zdobily hory zeleniny, čerstvého domácího chleba, pečené papriky, grilované steaky, k pití červené víno, pivo i pramenitá voda, později se mělo podávat sele, které se peklo na rožni.

Slavnost byla pořádaná na oslavu hojnosti, míru a úrody, jako poděkování matce zemi, přírodě, za dary, které lidem dává, i jako příslib lepší budoucnosti.
Daphne měla tyto podzimní slavnosti velmi ráda, protože se při nich vždy sešla se všemi, které měla ráda, a výborná zábava, která zde panovala, trvala obvykle do pozdní noci. Celý večer se jedlo, pilo, zpívalo a tančilo, o půlnoci byl na programu ohňostroj, po němž už děti odcházely spát (ty nejmenší často již dávno před ním), zatímco oslavy a všeobecné veselí starších pokračovaly dál.

Nejinak tomu bylo i tentokrát - celá společnost včetně Daphne a jejích dvou věrných společnic se bavila téměř do rozbřesku. A první noc rozhodně neměla být poslední. Daphne si na příhodu s jelenem už vůbec nevzpomněla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama